....
Možná, že prach nejde setřít z řas
a dělá stále šedé šmouhy
ale vidím tě teď bez příkras
bez svatozáře, bez mlhy

Říká se, že čas všechno zhojí
a že se vše jako nemoc vyléčí
stydím se, taky se zlobím
na sebe, jako vždy

Jako vždy, opět a znovu
znal jsi mě a něco ve mě se už nezmění
jednou řekla jsem ti pravdu
neohrabaně, nečekala, že tě vyděsí
ačkoli... i já se mýlila.

Ale to jsem teprv zjistit měla
život- lišák stále mě učí
dává rány a také bere
rodinu, přátele bližší.