Ráno jsem vztala ve Vojkovicích vedle mého Pokladu. Probudila jsem se asi v osum hodin. Probudila jsem svou Lásku a začali jsme se mazlit, povídat si, blbnout a tak :o) Probudili jsme tím sestru, která ležela vedle v pokoji, asi nebyla moc nadšená. Dali jsme si společně snídani a já musela domů. Mám přeci jen zarach a tenhle výlet jsem dostala jako dárek za přiopravené výzo. Dojela jsem domů ve stanovený čas a dala si druhou snídani. Vysela jsem do své závěsné zahrádky bylinky, rajčata a papričky, zalila všechno kytí u mě v pokoji a pustila se do úklidu po psovi. Semínka mi poskytla maminka, za což jí moc děkuji (udělalo mi to radost :o) Rodina se kolem poledne vydala na dvoudenní výlet po příbuzných. Já jsem zůstala doma a pustila si hudbu, vzala k sobě německou knížku a přeložila si jeden dvojlist. Pak jsem si dlouho povídala s kamarádem. Konverzace příjemná a duchaplná. Zavolala mi babička, jestli bych strýci, co bydlí nad náma nepomohla s počítačem. Tak jsem se sebrala a šla se na to juknout. Problém řeším do teď. O co šlo? Pokud řeknu heslo "Vista" budete již v obraze? Nabídla jsem strýci Linux Ubuntu, který mám taky. Ukázala jsem mu ho, vysvětlila výhody i nevýhody. Řekl, že když s počítačem chodí jen a pouze na internet, semtam něco tiskne a potřebuje si otevřít textové soubory, že mu Linux vystačí. Tedy jsme spolu zálohovali data a já teď počítač naformátovávám a instaluji Linux. Moje Láska si myslí, že to nemá smysl. Považuje Linux za program pro IT, jenže já se cítím, jako zdatná PC znalkyně, která se s tím vypožádá a jsem pokaždé trochu smutná, když o tom začne mluvit. Přijde mi, že nevěří mým schopnostem a dovednostem. Jsem možná vztahovačná, ale tohle je mi líto, protože já si Linux přála dlouho. Po tom, co jsem si ho vyskoušela, jsem již nechtěla Windows. Jsem spokojená s Linuxem. Pomalu si doinstalovávám programy, které potřebuji a zlepšuji tak svoje PC.
K večeři jsem měla dobré karbanátky, co byly v kuchyni a k nim pět vajec (malá večeře :o) Vyrašil mi jeden Goliáš. Goliáš je odrůda dýní. Je to mohutný Klíček a nyní rozevírá své dva děložní listy, které za chvilku zakrejí celí kelímek, do kterého jsem ho vysela. Mám v pokojíku připravený kýbl, do kterého budu dýni, až povyroste, přesazovat. Kýbl budu muset nějak zkrášlit, protože není moc estetický. Takže můžete předpokládat, že se objevý nový článek v mých projektech velmi brzo.
Dnešek byl něčím jiný a mně se nechce psát čím. Je to osobní a já s tím nic nenadělám.
Tak buďte spokojení a užívejte keždého dne naplno.
Hyjenarda (o:
