Zítra se jde zas do školy. Těším se, až budu mít po matuře, protože jak říká můj mamik, mám práci radši než školu a bohužel to tak je. Když dělám práci, která má smysl, můžu jí dělat celý život. Takhle jsem málem zůstala v jedné fabrice, kde se vyráběly okna. Ze začátku jsem tam jenom uklízela, ale pak jsem si mohla zkusit okénko vyrobit. Bylo vysoké dva a půl metru, široké jeden a půl. Dneska je máme ve škole, ty okna a dveře, které Kalibra vyráběla v době, kdy já tam pracovala. Měla jsem pocit, když okna instalovali, že jsem součástí toho řetězu práce. Přiložila jsem k tomu svůj díl a pomohla tak udělat něco velkého, protože naše škola má čtyři patra, jedno křídlo. Jsou tu prosklené schody (dvoje) a přízemí je na sever, takže krom opěrných sloupů tam je všude sklo. Jedno z nich je moje, nevím které ale jedno to určitě je.
Snažím se umět toho mocmoc!!! O tom jsem si na dnešek povídala se svojí Láskou. Dlouho jsem totiž s rodičema žila mimo realitu, krom toho jsem se sama dost od reality vzdalovala věcma, kterým jsem se věnovala. Pak přišlo probuzení a já se s rodinou dostala mezi lidi, na které jsem si do dnes nezvykla. Vždy jsem si myslela, že toho umím málo, že jsem nepotřebná a tak jsem se učila, sama nebo s rodiči. Zájmy rodičů byly i zájmy mími. Když jsem se potom dostala mezi lidi, zjistila jsem, že toho asi umím dost, ale to neznamená, že jsem nejlepší, spíše naopak. Jsem taková ta osůbka, která se do všeho vrtá. Když někdo něco dělá, většinou jenom rostu, protože vidím kde dělá chyby..... ne to není pravda :oP jsem tak trochu učitelka, chci být učitelkou. Snažím se mu radit, když je v koncích, nejraději bych mu pomohla, ale dneska již vím, že by to dotyčnému bylo nepříjemné, a tak se snažím udržet a nechat každého pracovat a dělat si své.
Ať umím co umím, neumím to nejlíp na světě, ale jsem ráda, že si vždy nějak poradím a zvládnu to. To je podle mě v životě důležité, zvládnout svoje problémy, naučit se to co k životu potřebuji, a hlavně přežít. Smysl života? Já ten svůj mám, každý den mu věnuji hodiny přemýšlení. Ponořuji se do svých představ, žiji budoucností. Ale dnes je dnes, a tak musím pracovat tak, abych svého cíle došla a mohla se věnovat cílům dalším. Víte, já jich mám hodně. Mám hodně cílů, které mě drží na světě a díky kterym tu jsem a ještě dlouho snad budu. Teď se musím učit, čeká mě maturita. Za krátkou dobu pěti měsíců budu bojovat o známky, které si ponesu na další školy, ale i tak se chci teď vzdělávat ve věcech, které mi pomohou s mími sny a plány.
Tak......pojďme dělat něco proto, aby jsme byli více lidmi než do teď...
Hyjenarda :o)
