Páska na oku mě hrozně tlačí. Je na gumu a ta se nedá povolit. Chtěla jsem už jít spát, ale nemohla jsem usnout. Šla jsem si vyrobit pásku na míru. Z černé látky a kusu plechu, který jsem použila jako korpus. Nalepila jsem si na vnitřní stranu polštářek z vaty, aby páska netlačila. Vypadá celkolem dobře a hlavně sedí, je na šňůrku, takže si jí můžu zavázat jak chci.
Nemohla jsem pořád spát a tak jsem si k sobě vzala dnes již poněkolikáté knížku a četla. Čekala jsem, jestli se mi ozve moje Láska, ale SOS se nezjevila. Tak jsem napsala místo SOS SMS, zhasla a šla spát. Jenže nemohla jsem za nic na světě usnout. Jsem neustále smutná, protože se mi stýská. Stýská se mi po mém štěstí, které zítra jede s mým učitelem češtiny do Prahy na divadelní představení v anglickém jazyce. Ani nevíte jak ráda bych taky jela! Byla bych se svojí Láskou!!!!
Beru si znovu knížku k sobě s představou, že ji dnes dočtu. Po hodině a půl mě bolí oko a musím přestat číst, jenže spát taky nejde. Beru si k sobě počítač a píši vám tento deníčkový zápisíček.
Nikdy jsem nechápala, jak někdo může trpět nespavostí při takovýhlech problémech. Já trpím nespavostí když mám trému, čeká mě těžký test, na něco se hrozně těším. Teď plyne čas tak nějak normálně a přitom je každá minuta nez ní těžká. Miluji svého partnera a toužím potom být s ním. Chci se mazlit a být s pocitem bezpečí a naplněnosti v duši klidná a vyrovnaná. Nepřeje si tohle každá žena?
Tak snad už dobrou noc moji drazí. Je 1:06, tak snad už usnu.
Ahoja (o)
